Kdy vás v práci (ne)ochrání pojistka na blbost

Author: Zechariah Judy; License: https://creativecommons.org/licenses/by/2.0/; Mods: Photo croped.

Sdílejte

Všichni pravděpodobně známe legendární český film „Jáchyme, hoď ho do stroje!“, ve kterém se Luděk Sobota v roli Františka Koudelky řídí podle rad kondiciogramu. Tento nejnovější výdobytek socialistické vědy dokáže předpovědět jeho šťastné a kritické dny, díky čemuž František přesně ví, kdy se má pustit do práce a kdy raději odpočívat. My takové výdobytky využít nemůžeme, takže nikdy nevíme, jestli se nám v práci zadaří, nebo jestli nezpůsobíme nějaký průšvih. V takovém případě po nás může chtít zaměstnavatel náhradu škody v nemalé výši. Aby tedy měli lepší spaní, pořizuje si spousta lidí pracovní pojistku na blbost. Je to však potřeba? Nejsou náhodou spíše za blbce? Na následujících příkladech ukážeme, že platí především druhá možnost.

Smůla se zapáleným skladem

Pracovní pojistka na blbost vám kryje škody, které způsobíte zaměstnavateli při výkonu svého povolání, a to až do výše 4,5násobku vašeho platu. Více po vás zaměstnavatel chtít nemůže. Teoreticky. Příběh paní Evy ukazuje, že jsou zde smutné výjimky.

Paní Eva je účetní a před lety pracovala v jedné velké výrobní společnosti. Firma měla kanceláře kousek za Prahou v hale, ve které byl také sklad se zbožím. Jednoho dne vyhrála společnost prestižní soutěž ve svém oboru a rozhodla se to se zaměstnanci oslavit přímo v kancelářích. Eva dostala po vypitém alkoholu hlad a tak si na elektrickém vařiči ohřála oběd. Zapomněla však vařič vypnout. Vznikl tak požár, který se rozšířil i na nedaleký sklad. Škoda šla do milionů a paní Eva se brzy dozvěděla, že za ni ručí v plné výši. Důvodem byl fakt, že škodu nezpůsobila v souvislosti s výkonem svého povolání. Měla tedy sice pojistku na blbost, ale ta byla v tomto případě zcela zbytečná.

Nabourané služební auto

Jde o příběh pana Petra, který ovšem není vůbec ojedinělý. Petrův zaměstnavatel mu poskytoval služební auto, které mohl využívat také k soukromým účelům. Auto však nemělo havarijní pojištění a tak za všechny způsobené škody ručil řidič. Nepochopitelný je už fakt, že takovíto zaměstnavatelé stále existují. Ovšem ještě více neuvěřitelná je naivita lidí, kteří do nepojištěného auta vlezou. Petr měl také pojistku na blbost. Zařizoval si ji dokonce právě kvůli nebezpečí bouračky. Nakonec opravdu naboural a byl policií označen jako viník nehody. Bylo to však na cestě do práce, takže pojišťovna nic nezaplatila. Situace by možná byla jiná, kdyby Petr zrovna jel za klientem, nebo na služební cestu.

Dohoda za všechny prachy

Ivan je číšník a část svého platu bere od zaměstnavatele bokem. Jednou v práci rozbil kávovar za 20 tisíc a zaměstnavatel po něm chtěl náhradu škody. Že se prý stejně zaplatí z Ivanovy pojistky a že pokud nebude souhlasit, jednoduše je po něm bude vymáhat a peníze bokem mu přestane vyplácet docela. Dohodli se tedy, že Ivanovi každý měsíc strhne z platu 4 tisíce. Ivan souhlasil a šel za svoji pojišťovnou, aby škodu proplatila. Ovšem narazil, protože pojišťovny vám škodu proplatí až v případě, když zaměstnavatel škodu vymáhá oficiální či soudní cestou. Vy platíte zaměstnavateli a pojišťovna teprve potom vám.

Ztracené věci se neproplácí

Fanda dělá programátora pro středně velkou společnost. Má k dispozici služební notebook a může si vybrat, jestli bude pracovat v kanceláři nebo doma. Notebook tak nosí stále s sebou. Nedávno ho však zapomněl v tramvaji a než to zjistil, počítač se nenávratně ztratil. Když požadoval po pojišťovně náhradu škody (byla to přeci pořádná blbost, nechat počítač v tramvaji – a na blbost je pojištěný), poslali ho k šípku. Za prvé se jakékoli ztracené věci jednoduše neproplácejí a za druhé se to nestalo v kanceláři, takže má smůlu hned dvojitou a příště ať si raději přečte pojistné podmínky.

Nepojistitelné peníze

Paní Marie dělá prodavačku v obchodním centru v Praze. Pracuje v prodejně s oděvy a občas na ni vyjde směna na pokladně. Když si tuhle přebírala pokladnu od kolegyně, nezkontrolovala si stav hotovosti. Na konci dne bylo v pokladně manko 10 tisíc. Ačkoli manko pravděpodobně nezpůsobila Marie, ručila za něj, protože oficiálně vzniklo během její služby. Horší však je, že ho musela zaplatit ze svého. Pojišťovna totiž měla v podmínkách uvedeno, že na manipulaci s hotovostí se pojistka nevztahuje.

Na segwayi srazil turistu

Následující příklad je trochu kontroverzní v tom, jak moc si klient pojišťovny pomohl či nikoli. David pracuje v Praze jako průvodce turistů. Přitom využívá oblíbených vozítek segway, se kterými toho stihne během jedné prohlídky mnohem více než při cestě pěšky. Jednoho dne však omylem srazil čínského turistu a při tom spadl tak nešťastně, že segway prakticky zničil. Zaměstnavatel po něm chtěl náhradu škody za celý 4,5násobek jeho mzdy. Pojišťovna přitom vše zaplatila a zachránila tak Davidovi krk. Jenže turista se při pádu zranil a Davida zažaloval o náhradu škody. Protože žaloval přímo jeho a protože David neměl pojistku na blbost v běžném životě, musel zaplatit ve finále mnohem více, než kolik by ho stál rozbitý segway.

Záměna ve spermobance

Počet dětí, které se rodí pomocí umělého oplodnění za využití dárců spermatu, stále roste. Ženy a páry mají přitom na dárce často vysoké požadavky. Chtějí například vysokoškoláka s atletickou povahou, nebo požadují jiná specifika. V USA je to například požadavek na to, aby byl dárce běloch. Několikrát se už při tom stalo, že se chybou lidského faktoru lidem narodilo černé dítě, i když jasně požadovali bílé. Ať už to byly lesbičky z jižanského maloměsta, které nechtěly budit ve městě další zbytečnou pozornost, nebo neonacistický pár ze severu země. V Česku přitom také funguje několik klinik, kde provádí umělé oplodnění. Hypotetický pracovník takové kliniky by si měl pojistku pořídit. Stačí vyměnit dárce a problém je na světě.

Jak je vidět z uvedených příkladů, pracovní pojistka na blbost je ve většině případů jednoduše blbost. Ano, někdy se vyplatí, ale je to opravdu minimum případů. Pojišťovny mají ve svých podmínkách desítky výjimek a omezení. Ve spoustě příkladů vás navíc stejně nepojistí vůbec. Jste živnostník, nebo pracujete na dohodu? Máte smůlu, pro pojišťovnu jste příliš rizikoví. Mnohem větší smysl tak dává pojistka na blbost v běžném životě, kterou řešíme v tomto článku.

Sdílejte

Komentáře

 

redakce

 
RSS | © Copyright 2015 Finpark.cz