Mladí a neklidní: 4 příběhy dluhů z blbosti

Author: Igráček EFKO; License: https://creativecommons.org/licenses/by/2.0/; Mods: Photo croped.

Sdílejte

Každý rok je v Česku vyhlášeno 700-900 tisíc exekucí. Na konci roku 2014 přitom nedokázalo platit své dluhy 290 tisíc lidí. Téma dluhové pasti je tak stále aktuální. Pojďme se na něj však podívat z jiného úhlu, tedy jako na důsledek nebetyčné lidské hlouposti. V následujícím článku se podíváme na několik příběhů, z nichž každý mluví za určitou skupinu lidí. Jde o mladé lidi, protože ti jsou v tomto ohledu nejhloupější. Ale jistě se mezi nimi poznají i starší čtenáři.

Zadlužený finanční poradce

Finanční poradce z našeho příběhu je vlastně takový obchodník z deštěm. K pochopení této metafory nemusíte být fanoušky klasických hollywoodských příběhů. Postačí krátký popis filmu na Československé filmové databázi: „Je to podvodník a lhář, to musí být jasné každému soudnému člověku…Nikdo přece nedokáže přivolat déšť…a zvlášť ne za pomoci tak směšných a primitivních prostředků, jaké ten blázen lidem prodává – a jaké si ti ještě větší blázni od něj kupují. Jenomže on…prodává naději…Věří mu, protože je nejen podvodník a lhář, ale i fantasta a snílek. Snílek, který dokáže lidi přesvědčit o své pravdě.“

Kolikrát už jste narazili na poradce, který vám nabízel naději na lepší život? Stačí si založit nějaké ty produkty a všechno bude fajn. A jak to souvisí s naším příběhem? Posuďte sami. Říkejme mu třeba Petr. Petr žil spokojený život na jednom malém městě. Studoval ekonomii a zdál se tedy být dostatečně připravený na nástrahy tohoto světa.

Při škole se nachomýtl k možnosti pracovat jako finanční poradce u nejmenované firmy, která mu slibovala pohádkové výdělky. Stačí přitom maličkost, pomáhat lidem. Většina lidí prý ani neví, co platí, je nesmyslně pojištěná, neumí si spořit a podobně. Začít by se mělo u rodiny a kamarádů, ti k němu budou mít největší důvěru. Petr si to tedy vzal k srdci a donesl do kanceláře nějaké smlouvy od rodičů a pár kamarádů. Všechny byly kupodivu špatné a tak je bylo nutné předělat.

Firma také ve městě pořádala u svých poradců nejrůznější party, na které zvali své kamarády, bavili se a mezitím jim upravovali či zakládali smlouvy podle jejich potřeb. Petr si za první měsíc vydělal 30 tisíc, za druhý 70 tisíc a byl v sedmém nebi. Nějakou dobu si žil jak prase v žitě. Koupil si několik obleků na míru, nové auto na leasing a žil bezstarostným životem. Po čase ovšem přísun kamarádů vyschl a k tomu někteří z jeho přátel-klientů prokoukli a smlouvy zrušili.

Šlo přitom o investiční životní pojištění s vysokými provizemi. Pokud ale klient zruší smlouvu do dvou let, provize se musí vracet. Zrušených smluv přibývalo a Petr musel prodat své auto na leasing, a to s výraznou ztrátou. Ani to ale nestačilo, brzy se dostal do mínusu a musel shánět peníze na vrácení stále většího počtu provizí. Skončil s dluhy ve výši 450 tisíc a téměř zničeným životem. Přitom tomu, co dělal, upřímně věřil. Byl snílek, který svým zápalem přesvědčí ostatní, i když jim musí být jasné, že zde něco nehraje. A k tomu by se dalo říci, že byl blbec. Stejně jako jeho kamarádi, kteří si nové smlouvy vůbec nepřečetli. Nejde přitom o ojedinělý příběh. Po republice se najdou desítky takových Petrů, kteří coby „finanční experti“ zruinovali sebe a často i své kamarády.

Neříkáme přitom, že každý finanční poradce je zloděj nebo blbec. Naopak, mnoho lidí z dalších příběhů by udělalo lépe, kdyby si nějakého našli ještě předtím, než začali bezhlavě utrácet. U výběru poradce však platí dvojnásob rčení „důvěřuj, ale prověřuj“.

Dovolená za všechny prachy

Kdo by nechtěl procestovat svět. Podívat se na nejkrásnější pláže světa, na starobylé památky, potápět se u korálových útesů, vydat se na vrcholky hor. Nebo se jen tak projet třeba po Evropě. Sociální sítě jsou plné kamarádů a známých, kteří procestovali půlku světa a chlubí se zde každý měsíc novými selfíčky nebo fotkami exotických jídel. Proč si tedy také někam nevyrazit? Je to přeci tak snadné. Vezmete si nějaký ten spotřebáček nebo navýšíte kontokorent a můžete balit.

Tak jako Marie, která žila spokojený rodinný život a nic jí nechybělo. Ovšem pouze do doby, než k nim do práce přišla nová atraktivní kolegyně, která se nechala vydržovat svými milenci. Dosahovala tak mnohem vyššího standardu než ostatní ženy v práci a dávala to okatě najevo. Marie zatoužila po podobném životě a nakonec neustálými nářky přinutila manžela, aby koupil dovolenou na dluh. O splátky se nestarali, když na ně padla deprese z toho, že nemají na splácení, tak si pořídili novou půjčku a jeli si zase pročistit hlavu k moři. Příběh končí podobně jako většina: další půjčkou na splacení té původní, prodejem domu, rozvodem a nesnesitelnými dluhy.

Jízdy na černo

Evergreen mladých i starých. Jízda městskou hromadnou dopravou bez lístku. Chytne vás revizor, nezaplatíte, přijde upomínka, nezaplatíte. Potom přijde obálka s barevným pruhem, kterou ze strachu neotevřete. Ve finále máte na krku exekuci na 30 tisíc. Přitom lidí, kteří mají několik takových exekucí najednou, jsou stovky, možná tisíce.

Honza z našeho příběhu tomu nasadil korunu. Měl dobrou práci, bydlel u rodičů a vzal si proto úvěr na 100 tisíc, aby se trochu pobavil. Měsíční splátky kolem 3 tisíc byl schopný splácet bez problémů. V práci ho ale začalo pálit dobré bydlo a tak dal výpověď. Do dvou měsíců mu přišla první exekuce za jakousi zapomenutou pokutu a za měsíc další. Úvěr byl vyčerpaný, splácet nebylo kde, tak mu obstavili účet. Kvůli tomu přestal splácet také úvěr, kde začaly narůstat nezaplacené penále. Celkový dluh postupně dosáhl asi 300 tisíc. Ačkoli má novou práci a dluh pomocí splátkového kalendáře snižuje, dobře se mu nežije. Má přítelkyni, chtěli by dítě a svůj byt, ovšem nikdo jim nepůjčí a na splátky by stejně neměli. Dítě si navíc v této situaci také nemohou dovolit.

Podnikání

Jde vlastně o jinou, obecnější verzi Petrova příběhu. Spousta mladých lidí pracuje na živnostenský list. Je to přeci tak výhodné. Neplatíte téměř žádné daně, pouze odvody na sociální a zdravotní pojištění. Máte tedy mnohem více peněz než ze stálého zaměstnání. Mnozí jsou ale podobně zabednění jako Ondra z jednoho pražského sídliště. Ondra nedostudoval střední školu, ovšem bylo mu to jedno. Dělal výškové práce a měl se lépe než jeho kamarádi v prvním zaměstnání po vysoké. Jenže Ondra si bohužel nedokázal spočítat, že ne všechny vydělané peníze může utratit. Neplatil sociální a zdravotní pojištění a každý měsíc utratil vše, co vydělal. Na konci roku najednou zjistil, že vydělal opravdu hodně a bude dokonce muset zaplatit desítky tisíc na daních. K tomu další desítky tisíc dlužil na sociálním a zdravotním. A protože věci se kazí vždy naráz, přišel o práci a neměl z čeho splácet. Klín vytloukl klínem, vzal si velký spotřebitelský úvěr a dále už je to smutná obehraná písnička.

 

Také jste se zadlužili pouze kvůli své hlouposti? Nebo nešťastnou shodou náhod? Napište nám svůj příběh do komentářů.

Sdílejte

Komentáře

 

redakce

 
RSS | © Copyright 2015 Finpark.cz